Anotace: Každý může jednou roztáhnout křídla ...

Vím, že od věků
číhá ta nestvůra ve tmě.
Když sbírám uhlíky snů.
Ještě pálí, ale držím je pevně.
Už se té zrůdy nebojím.
Mám svobodu toulavých psů.

Nejvíc vždy zářím, když mé myšlenky jsou temné.
Slova proroků jsou napsána na stěnách podchodů
a šeptaná do ticha.
Pomalu procházím ohněm paty celé černé.
Dnes už mi nevadí být navždy lichá.

Právě teď zkoumám, která realita je ta pravá.
A jestli mám vypustit to monstrum ve mně
nebo být pokorná, mírná jak jehně.
Vítězství, zdar, povznesení výš, výš, výš.
Chci víc ohně.
Chci rozlomit tu pečeť.
Přišla jsem vyhrát, přežít, rozkvést, odrazit se od dna.
Letět.

Publikoval(a): Polux Troy, 1.3.2017