Horká
Horká
V opojném povědomí
vlčích máků
chřadnou rudé květy
jejich vroucí vzdechy
vzlínají do oblaků
posílí křídla ptáků
vzestupnými proudy
ve sklivci očí
budí horečnaté touhy
po běli kontinentů
V odevzdaném zaujetí
klouzavého letu
vpíjím vláhu dešťů
z partitur symfonií
hořké lásky
živoucímu proudu
je její prostor malý
sevřenou vázu citů
roztříští nádech hrudi
s výdechem vyplouvají
na širý oceán
s nezměrnou lehkostí...
Publikoval(a):
Gaia., 6.3.2017