Anotace: Nevhodné myšlenky.

Tam někde zašitá v koutku mé duše,
myšlenka nečistá působí hluše.

Denně mě probouzí zábleskem světla,
jak smítko prachu, které bych smetla.

Roztomile nevhodná vrní si a lebedí,
myšlenka nevhodná, co nikam mě nehoní.

Čeká si na chvíli, kdy nebudu vnímat,
čeká až si po té budu jen spílat.

Zašitá, zavátá, horou mých emocí,
nevhodně ukrytá a zdrojem mých nemocí.

Idea zmaru bez špetky rozumu,
vyčkává dál, zatímco já už nemohu.

Publikoval(a): Ema Caesar, 15.3.2017