Anotace: Jedno roztříštěné místo v jednom roztříštěném světě. Aneb báseň, co strádá rým.

Všechno se rozpadá a mizí
naděje je roztříštěná
a stejně tak já,
protože já jsem tou nadějí.

Zbytky života
se mění v prach
a popel
co odnese vítr.

Ale je pravda,
že pár trosek
na hřbetu Země
zůstane.
Pár mých trosek.

A já doufám,
že jednou přijde někdo,
kdo bude mít sílu a vůli
-k mému obnovení.

Vím, že to jde
a trpělivě čekám
protože sama
již nedokážu nic.
-Potřebuji inspiraci.
A lásku
Cit....

Jinak zemřu
ve světě lží
co nezná rým
a nehalí ho štěstí
ale bolesti dým.

Publikoval(a): Jera_lu, 18.3.2017