Útesy a mělčiny
Útesy a mělčiny
S ústy zahalenými
do třásní mlčenlivé šály
na útesech z šedivých skal
hledám svět, jenž tolik se mi vzdálil
úlomky doutnajících snů
co zní jako nádech starých šamanů
který ani oheň svými žhnoucími polibky
spálit nestačil se všemi otisky
pár prchavých chvil v mělčinách
vystupujících v konturách azurových vod
po nichž sklouzává podrážka
věčně promáčených bot
a nad tím vším hvězdy v pláči
k zemi střemhlav padají
nemaje pro koho dál by svítit měly
když brány pekla své iluze spřádají
v útesech, v mělčinách, v každém z nás.
Publikoval(a):
Desiré, 23.3.2017