Anotace: ...

jsem člověk s motýlem místo plic
a v zahradě za mým domem
sedí křišťálový Bůh a kouří ty
nejdražší cigarety

sedí uprostřed

mé oči popelníky do kterých si odklepává
mé oči pocity co už dávno nevnímá

jsem člověk s motýlem místo plic
co nikdy nechtěl nic
včetně všeho co měl a co
po něm zbylo v zahradě
kde roste strom poznání
kde kořeny sjednotily život a podzemí

/jeden motýl odletěl pak také druhý/

obřad započal uprostřed hořícího kruhu
naposled odklepni, naposled poraď mi
démony místo kouře do plic vdechni
naposled podej mi svou milující ruku

jsem prach a v prach se obrátím
mé oči, dvě pečetě truchlícího úsvitu
mé oči plné dobrých i zlých pocitů
až zavřou se a skončí své tajné obřady
staň se motýlem staň se znovu člověkem
staň se posláním zelené zahrady

Publikoval(a): Marek Miko, 30.3.2017