Anotace: ...

Sbírala jsem chomáčky mlhy
kolem starých kolejnic
abych za ně skryla zbytky
mých ztracených souřadnic

jejich kousky hledala jsem všude tam
kde měsíc s rojem hvězd svůj odlesk
v inkoustově tmavé noci zanechal

šplhala jsem jako toulavá kočka
po vrcholcích krkolomných střech
vzpínala ruce vzhůru až zatajil se dech

a snad tisíckrát se zkusila dotknout nebe
jen proto abych znovu zjistila
že nehřeje ale zebe, stejně jako země

prosila jsem duhu o trochu barev
co duši pohladí jako když malíř namočí
štětec a smekne svůj rozverný baret

pak mi někdo hodil křídla
a já věděla že výš už nedoletím
a ani se čtyřlístkem v dlani
nebudu nikdy bezstarostný motýl

co nezapomněl do čeho si své souřadnice vložil...

Publikoval(a): Desiré, 1.4.2017