Anotace: ...

Déšť unaveně kapky své spouští
jsou to nadějí slzy
Jak karavany na poušti
kde na smrt je příliš brzy

Nechápu dlouhé cesty
jen se do vět zaplétám
A bloudím městy
To věčně umírám

A znovu snad postý
Si boty zouvám
Pod těmi mosty
jen tak se rouhám

Sečtu své plány
Oči rukou zacloním,a vím
Že zaplaším Vrány
Jsem jejich dávný stín

Obejmu nebe,políbím zem
Slova možná propiji
Soumrak dá se jen
Dát na hrob,co nežijí.

Publikoval(a): radek oslov, 4.4.2017