Anotace: ...

Ticho po bouři bez hromů a blesků
nastolilo čas sladce vonných stesků
V Prázdnu naplněný popelník uvadá
únavou i vděkem zmítaná je nálada

Kosatec slisovaný spí si v herbáři
spolu s dalším kvítím Radostnění
Ještě stovky mil vzdálenost polštáři
Limitou bdění je čas kuropění

Sítove Kátroviči, hlas pera promlouvá
V dlaních ti zbylo klubko pejru,
v síť záchrannou místo smyčky utká
Na černou zem padala slova vznešená
časem pro Herbář opět vykvetou
I plevel k růstu však třeba zalejvat

Osamělý byt kouř zvolna rozdýchal
mlhy mysli se zdají náhle průzračné
Kdo fénixe ze špačků opět vzkřísí?
Z popelníku sněží, jako grál rotoval
Jen tak znovu kouřit spolu nezačnem
když se náš prach na dně duše mísí

Publikoval(a): Hvězdář, 8.4.2017