Vzala mě řeka
Vzala mě řeka
Už je to dávno
co vzala mě řeka
Šeptala mi…
šeptala o posledním
závanu větru
o tichu v temném
lidském nitru
Vzala mě řeka…
tam, kde
duše věčně sní
ukázala mi to
co druzí nevidí
Řeko, pověz…
kde vedou trasy,
jenž nemají směr
a proveď mě labyrintem
odkud není cesty ven
Vzala jsi mě řeko...
na místa, která
bych zatratil
odhalila okamžiky,
které jsem promarnil
Řeko…
kampak mám jít
když noci tolik
chladné jsou
není zas tak
snadné žít s hlavou
stále sklopenou
ty však dobře víš, že již
nelovím ve tvém korytu,
proto prosím obejmi mě
a já se z tebe napiju…
ach řeko, společně
naplňme oceán.
Publikoval(a):
Makaveli, 9.4.2017