Anotace: trochu občas lobím když mám depku

Sedím v okně,kouřím špeka...
přemejšlím co jsem za člověka...

Proč příroda mě stvořila...
kde všude jsem byla..a nebyla...

Dnes tu sedím v okně sama...
o patro výš..co bydlí máma..
která tím svým věčným chladem...
vyhnala mě za klukama....

Já chtěla poznat radosti....
ale místo nich..
poznala jsem starosti...
převážně jen mojí vinou...
že jsem dobrák od kosti...
taky..dělala jsem blbosti...
střídala známosti...

Teď tu sedím zase sama....
a už ani nevím..koho je to vinou...
vím jen,že dnem každého zrození...
dny si jen tak po dnech plynou....

Který z nich to byl...
kdy stala se chyba...
a kam vlastně ten den uplave...
když to není ryba???

Cestu si vždycky zvolí sám...
jak se mám pak rozhodnout...
co se svým životem..kudy ..
a co dělatz mám???

Mám zůstat,nebo odejít...
jak se sakra rozhodnout...
ať máme všichni...
tady....
v tom zasraným baráku..
üž jednou provždy v duši klid???

Byla to láska...nebyla???
kde všude jsem chybyla???
proč neznám odpověď???
jsem jenom kus debila???
copak jsem ty roky tady nebyla???

A ptám se pořád dál...
je někde snad někdo...
kdo by třeba znal...
to místečko...
kde je skryto...
kozelné košťátko...
a tak svojí nápovědou...
pořádek v tom chaosu ...
za chvíli tím udělal???

Pokud ano..pak se modlím jen...
aby to bylo dřív....
než přijde ten...
co třeba zase..
ve jménu lásky...
v peklo promění den...

Publikoval(a): renen13, 16.1.2011