Anotace: Po návštěvě kostela ve Vrchní Orlici - to místo mě zcela pohltilo svou neskutečnou atmosférou...

Stojím v polorozpadlém kostele
v chrámu absolutního ticha
do puklých zdí se jen vítr opírá
a jen tajemno tu dýchá
tak tiše a nesměle

otevřeno mají ve dne v noci
šperk s názvem Genius loci
z modlitby pokoje
slyším hlasy andělů
- andělů bez zbroje

na louky přišlo jaro
srdce mé radostí zaplesalo
to světlo ve tmě svítí a tma ho nepohltí...

Publikoval(a): Klarineb, 15.4.2017