Anotace: O životě...

Nebylas láskou co přichází
když vládne jasný den
byla jsi nezvaný host bez pozvání
na tváři s červeným ruměncem

byla jsi tou co mé srdce plení
v tom jsi prostě k nezastavení
s tím svým nevinným úsměvem
jako když slunce vychází

byla jsi jako zima
co mě mrazem pohltí
jako obrovská vlna
jak snadné je podlehnout ti

před tebou se jako šikmá věž v Pize hroutím
v bolestech krutých se kroutím

kéž už mi zmizíš z dohledu někam ven...
ty mě tu bez hnutí samotnou zanecháš
v Klubu odložených žen

Publikoval(a): Klarineb, 23.4.2017