Nevábná
Nevábná
Hledám tě v sobě
na louce samosprašných květů
stín podzimu v jaru
čiré silice v jantaru
zapouzdřených věků
vysvobození ve výkřiku
v opojení vysokého letu nepřijde
kde nic není ani čert nebere
jen skřehotání mlýnku vybleje
sekanou korporátních citů
tváří na hraně, ret rozražen
prudce vdechnu
krvavý prach se slzami z kusé koleje
bůh se usmívá s osením v koutku úst
v houpací židli, žitím unaven
a já se tu můžu ukřičet
nebereš mě, polib mě drahý na píštěl …..
Publikoval(a):
Gaia., 27.4.2017