Anotace: ...

Řítíš se dálnicí kolem svodidel
co i tmě lžou
a marně doufáš, že tě někam zavedou

pak objeví se ona a ty už někde uvnitř cítíš
že bez mrknutí oka lapila tě do svých sítí

nebude tou co dovede tě k nekonečné nirváně
ani tou co vzdá se ač vypadá tak bezbranně

na holý náhrobek hodí tvoji rozervanou duši
svým běsnícím havranům šeptne
jak jim to v tom černotemném flóru sluší

otočí se na podpatku, dá ti minci na památku
stáhne k sobě to své hejno černých ptáků
pak ti řekne že je pozdě a měl bys spát
aniž tušíš že uléháš se soupiskou svých vražd.

Publikoval(a): Desiré, 1.5.2017