Anotace: Každý z nás někdy přemýšlel, jaké by to bylo - probouzet se vedle milovaného člověka.

Jak asi chutnají rána vedle Tebe?
A zda Tvé objetí vždy tak krásně hřeje?
Ptám se pokaždé, když usínám..

Budeš se na mne dívat navždy tak?
S tváří červenou jak vlčí mák?
Touhou po vědění umírám..

Pohladíš mne a ztišíš hlas,
do vlasů pošeptáš mi, že chceš mě zas?
Již neptám se a zhasínám..

Jak asi chutnají rána ve Tvé náruči?
Kdo mi vytrvalost citů zaručí?
Choulím se pod peřinu, objímám..

Publikoval(a): Astraia, 1.5.2017