Anotace: ...ještě trochu děti...

Tolik mi chybí
to jejich volání,
když kráčím ulicí
za svým denním hledáním,
že sahám po lahvičce
parfému
z umělých květů,
falešných hřišť
a plastové trávy.

Jestli mi nahradí
zlomek vůně jejich vlasů
a zaprášených dlaní,
vlhké slzy jejich očí...
Jak zahltit smysly
hladové
po lidech,
větru a hořících svících
kaštanových květů?!

Publikoval(a): Mari13, 6.5.2017