Když na kůži hoří sníh
Když na kůži hoří sníh
Projdi kolem mých oken
jsem připoutána k myšlenkám
že tě budu následovat
až k samotnému okraji země
mám v sobě oheň přesto krev chladne
svlečená kůže osaměla na podlaze
zpřeházela jsem hvězdy
na jejich cestě a znova uvěřila
že v nebi je lépe než-li v pekle
ledový dech královen od severních plání
pozdržel mé nahé paže
než opozdilci v horních patrech
zabouchli mi dveře
aby se mohli k nikomu a zároveň ke dvěma
oltářům pokrytecky sklánět
nebe zamčené, na přízemí příliš brzy
jak tenká zdá se být hranice všech kdyby
jste oba stejní a já i bez vás dávno vím
že to vaše peklo či nebe si stejně
na svých bedrech odnosím...
když ne na vaší, ale na mé kůži hoří sníh...
Publikoval(a):
Desiré, 16.5.2017