Anotace: Když se zasním já, Makaveli a kolem poletují Múzy...

Jen pár zápisků v deníku
nechala v uzamčeném šuplíku
když tak náhle zmizela

neexistující, ztracená...

a já pojednou cítil zvláštní klid
jako ztichlé moře před bouří
nevěda co s nedopsaným rýmem
bez ní, jíž tolik ctíme
teprve až místo veršů na papíře
příchuť prázdna němě kývne

a tak jsem ronil
slzy mnoho dní jen pro ni,
aby mi vetkla polibek svůj

ta, jež tolik ve svém půvabu nedosažitelná
a křehká ve všech podobách

z nichž do snů mi stále padá její šepot
když zasmušilé stíny v dlaních
jedním slovem v pozdní léto změní

já nakonec našel jsem ji v domnění,
že zůstane aspoň na chvíli
a odhalí mi tajemství skrytá za obzorem

odešla však jako vítr... bez rozloučení
a mě zbývá jediné, čekat až se znova objeví

ta, co přeje snílkům v básních schouleným...

Publikoval(a): Desiré, 21.5.2017