Anotace: Člověk často není nemocný. To jen strach ho donutí, aby si to myslel. Buďte mocní, silní a tu šerednou předponu "ne" zcela vyškrtněte.

Bledá tvář
a zrychlený tep
radši než později
udělej to hned.

Ať za mnou to už je
ať už dál se netrápím
strachu, tak pusť mě!
Netrap mě mučením
-pomalým.

To čekání
nekonečné zdá se být
vůbec nevím, kam jít.

A tak bloudím
jdu po cestě toulavý
od mil nohy bolavý.
No tak strachu,
pusť se mě!
Nenič to dítě jásavý!

Proč jsem plná těch emocí?
Proč strach mám
z neexistujících nemocí?
Proč?
Proč?!

Ach, proč strach ovládl mé tělo?
Proč není takové, jaké by chtělo?
V křeči smýká se
těžko dýchá se.
A důvod?
Není.
To jen pocity zlé
zničit mě chtějí.

Nedám se
nevzdám se
strach odháním pryč
on do ústraní mizí
náhle postava má je ryzí.

Čistá a zářivá
nový život
začíná.

Publikoval(a): Jera_lu, 29.5.2017