Anotace: Jednou takhle v noci

Probuzení do světa
kterému lze těžko porozumět.
Nad zemí plačící pieta
jejíž slzy jsou jako loďky plující po kalafuně.

Mraky noční oblohy otevírají oponu
ozvěny přicházející ze zapomenutých míst
v hlavě hledáš tu správnou příchuť bonbonu,
tu píseň dávno odehranou, ve které přestal jsi číst.

Definuj mi domov, definuj mi život?
Zamyslel ses, ale já chci znát tu první myšlenku
proč místo sebe, vybral sis esej?
V srdci zaklíněné hluché ticho
za dveřmi zabouchnutá existence, rozprchávající se do výklenku.
Schovaný ve stínu okna, bojíš se jí pohledět do tváře.
Režie ve tvých rukou, na podnose
mraky se opět spojují v jeden, jak moc dobře jsi psal,
to se jednou ukáže..

Publikoval(a): slzy-deště, 4.6.2017