Básničky, Poezie, Verše

v

Úplněk

Úplněk

Tereza1918 Básně » ?nezařazené?

Anotace: Po dlouhé době jsem tu zas. Tak nějak jsem neměla chuť na skládání.

Černota, tma mé srdce pohltí,
jako oblohy mračna.
Snad nenastalo úmrtí?
Voda je dnes průzračná.

V tom měsíc zářivý
zpoza kopce vychází,
jako by byl živý,
tak po obloze prochází.

Hvězda za hvězdou ho následuje
po svých oběžných dráhách,
měsíc bedlivě pozoruje,
jejich množství ho zmáhá.

Hleď, hvězda k zemi padá,
tak si něco rychle přej.
Mě zrovinka nic nenapadá.
"Hvězdo, srdce mé zahřej!"

Mraky sílí na hustotě,
vánek započává vát,
já procházím se o samotě,
už nastává měsíce pád.

Měsíc naposled se zableskne,
srdce mé se utiší.
Ani se mi nezasteskne,
vždyť už mě nic neruší.
Publikoval(a): Tereza1918, 6.6.2017
Přečteno (51x)
Tipy (8) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Klarineb, děda včela, Lipová, Mirastus, gogol, Polux Troy, slunečnice69

Spodek

Stránka generována 16.11.2024 02:41
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti