Básničky, Poezie, Verše

v

Čekání

Čekání

Kolik je na světě beznaděje,
kolik je bolesti, slz
člověk se nikdy nezasměje
když nahlíží věci skrz.

Někdy se dokonce skály hroutí
a v troskách víří se prach,
plíživá nicota duši rmoutí
a srdce přemáhá strach.

Potom však náhle paprsek slunce
pohladí mě a vím to jistě
jsou věci, které jsou bez konce
a my se sejdeme na lepším místě.
Publikoval(a): snílek z Olomouce, 6.6.2017
Přečteno (55x)
Tipy (11) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Gaia., slunečnice69, Klarineb, děda včela, Lipová, Polux Troy, Makaveli, Mirastus, gogol

Spodek

Stránka generována 18.11.2024 12:43
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti