Anotace: Když těžké dny jdou...

Přicházím o vše co mi je a bylo drahé
jako loď zmítána bouří slz
co oceánem sama plave
prorůstám smutkem skrz na skrz

kapka vody jen zasyčí
na vyprahlém asfaltu
život připomíná den jepičí
jen už prosím žádnou revoltu...

pomrzly ořechy, málo bude meruněk
bílé koláče černého bezu
s radostí vezmu za povděk
chtěla bych načerpat naději do žil

brání mi v tom zvyk železných košil
a tak jen Baron Prášil ten věčný lhář
s úšklebkem cynika zkřivil svou tvář
usínám vyčerpaná, tmu beru za polštář...

Přicházím o vše co mi je i není cizí
často to až v srdci mrzí
ty už nechceš života hru hrát
připisuji záznam do seznamu nálezů a ztrát

Publikoval(a): Klarineb, 12.6.2017