Anotace: s věnováním

Sbohem, když zavíráš za sebou dveře
byla to jen růže, co jsem ti dala do vlasů
a v ní tolik tvého strachu
za noci padajících hvězd a rosy
jen obyčejná růže a já tě pouštím
rozplétám dlaně které se nikdy nespojily

vlákna pavučiny roztrhané v průvanu
stojím tu sama prostá těch obrazů
Bože, nenechávej mě tu...
až popluji řekou bez břehů
hodím ji smrtce po proudu
milovat lze jen když zapomenu

...na tebe.



https://www.youtube.com/watch?v=EFJ7kDva7JE&index=2&list=RD4Tr0otuiQuU

Publikoval(a): Gaia., 13.6.2017