Anotace: Taková nenáročná letní imprese...

Býti tak básníkem zasnít se u vína
v představách vznášet se nad štíty hor
tam kde se zrození se smrtí protíná
když bránu věčnosti otvírá vteřina
ozvěnou vědomí tichý zní chór.

Zapadnout se Sluncem do baru U raka
ve stínu pod úhlem zemské osy
potkat se s múzami vždy je tam nějaká
pak jedné zpozdilé objednat panáka
v poháru stříbrném krůpěj rosy.

Až touha znavená klesne mi do klína
svítání zavolá ukrytý sbor
z mlžného oparu vystoupí krajina
čistá a krásná jak láska když začíná
souznění uschovám do metafor...

Publikoval(a): Mirastus, 15.6.2017