Anotace: ...

Samotná se touláš nocí
aniž tušíš, že větří tě vlci
jenž pouze pána svého ctí

tak trochu vyprahlá
se bažinami brodíš
skrz mrtvé ryby
smrad útrob již ti žere šat

i měsíc zrudl
zdá se být tak jiný
v patách je ti ten
co měl tě kdysi rád

však ani s
růžencem na kotníku
nedoprosíš se pomoci
za život plný lží a hříchu
okusíš ostny bezmoci

tak zanechej pláče
tvé slzy nejsou vidět
s osudem své síly změř

neboť teď to budeš ty
kdo okusí jaké to
je být… jako štvaná zvěř

Publikoval(a): Makaveli, 27.6.2017