Anotace: ..

GESTA PŘEBLAHÝCH ÚTOKŮ NA ROZDRÁŽDĚNÝCH CESTÁCHMÉHO NITRA

Kéž jednou vkročíš,
vkročíš v mé chodby,
vkročíš v mé světy,
své a tak přesto
osamělé z cest,
Pocestným, jenž být se zdáš,
přepustým taktéž,
v nejhlubších koutech mých a v srdci mém se najdeš.

Podrážděné cesty
ve mě rozdráždil jsi Láskou,
tou, jež tak útočná a libá je a přímá
a tak již, jak Ty víš,
jako Tě i mne stesk zachvátil
a neunese již nitro mé volání po Tobě.
Kéž byl bys o PÁR krůčků jen,
kéž byl bys mi blíž,
by srovnala se línie těch našich kroků,
neustane nitro mé a nevydrží to již,
já jen chci psát a tvořit pro Tě další sloku.

"Jsem tělo bez duše,
tak beznadějně po Lásce toužící!" Tys pravil mě,
ve mě však vzrostlo ještě víc
a již mne neopustí.
Cesty ve mě podrážděny jsou voláním po Tobě!
V každé melodii zníš mi a já podstupuji zástav plic.

Ach Ty má Lásko ŽIVOTA, sladké Zdání,
Svítání mé,
mé tklivé Usínání,
mé žití ve mě Lásku vzbuzující,
mi slůvka nestačí,
bychť dovedla víc bych říci!

Nyní se vydávám, věz,
v přenovou cestu,
tA CESTA JSI TY, JEHOŽ ZA SVÉHO TOUŽÍM POJMOUT,
NIKDO SE V MÉM SRDCI NEMŮŽE DOSTAVIT TAM, KDES TY,,
jen Ty, mě Jediný,
tak blízko u měSTOJÍŠ A VÍM, ŽE VŽDY BY stál jsi
aNIKDO nebude žhnout tak jasně a žárem planoucím,
tak jako Ty, kdo uchází se o mne!
Byla to blízkost Tvá,
jež rozezněla emoci,
nad niž lidský Cit nadvýšen, byť skromně.

Buď šťasten jen se mnou a v srdíčku se zaskvěj
a trošku Světýlka mi, prosím ještě dodej.
SLADCE PROBĚHLO SETKÁNÍ A PŘEBLAHÉ SBLÍŽENÍ, ,
SVĚTÝLKEM zůstaň mi,
té Lásky nejhezčí!

Publikoval(a): ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENÁ, 2.7.2017