Prsty deště
Prsty deště
netvař se jak déšť
smývá z tebe moje oči
rozpadá se hlína polí
v ruce hrnčíře znovu
ožívá
tají se dech
všechno zdá se krásnější
teď už víš
v básních noci snadněji se
usíná
po ulicích slov touláš se
odpuštěním nic nezměníš
jak motýl prcháš ve stínu mraků
padáš z nich a padáš z očí
smýváš se a já
já zůstávám
Publikoval(a):
Marek Miko, 7.7.2017