Anotace: Zalovím v mysli dnes, co zklidnila se v jez

V mysli


Zalovím v mysli dnes,
co zklidnila se v jez
a zvolna proudí jiskry z nitra,
aby se zase probudila ve mně nová jitra
a také kapka naděje,
že i to zlé mi na věčnosti prospěje,
když doberu se utrpením k pravdě podstatné,
že všechno je jen zkouška na cestě,
kde věci pomíjivé srovnáváme s věčností,
co ale v tvání je čistá přítomnost
všeho, co ukládáme ve svých nitrech
a strkáme si tajně do kapes.

A tak si myslím vážně zcela,
že osud svůj si tvořím sama,
jak přeji si a svými skutky pak
posouvám dlouhý román jako vlak
kamsi do oblak,
kde knihu života si píšu právě tak,
jak myslím a vše činím.

Každý je svého štěstí strůjcem!
Však na mysli mi tane,
že vše, co se mi stane,
je pouze zkouškou mého ducha,
aby se uměl povznést nad hmotu
a poznat Boží dobrotu,
kdy stále v milosti své nepřeberné
udržuje naše žití v duších
propojených s hmotným tělem,
co je pouhým hmotným vyplynutím
naší podstaty.

Svůj život máme proto v rukách stále,
dokud nás shůry trubka nezavolá
a my svůj život Bohu odevzdáme.
Pokud v nás ještě život trvá,
máme tu moc povznést svého ducha
a připravit si v srdci svoji přítomnost,
neboť, čím živíme svou duši,
to ponesem si na věčnost,
neboť zde na zemi je duše v těle pouhý host
a každý doufá proto jistě,
že domů se zas navrátíme.


A kdybych mohla změniti svůj život,
pak všechna špatná rozhodnutí vzala bych
a poslala je zpět,
však poučení dala mi
a já je proto sebou nesu čistě z potřeby
vždy poznat sama sebe
skrze svoje jednání.

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 21.7.2017