Anotace: . . .

Je večer obšitej bílou třásní
a z díry ve zdi lezou rybénky
a měsíc má monokl
ale nechce o tom mluvit

a tak už se ho neptám.

Respektuju, že svět chce svoje soukromí
a tak si zatahuju závěs
a dívám se jen na díru ve zdi
a jak z ní lezou rybénky
a naši spolubydlící dělají hrozný randál
a zněj mrtvě
a zněj čím dál mrtvěji, čím jsou hlasitější
a zněj jako někdo, kdo se
hystericky snaží dokázat světu
že není mrtvej
zněj jako někdo
kdo by udělal měsíci monokl
aby ho umlčel
protože ta svoboda bejt měsícem mu připomíná
že se nemá moc rád
a že vlastně ničím tak docela není.

Zněj jako někdo
kdo zahání vrabce z parapetu
objíždí hřebíkem hřbitovní zdi
a zabíjí rybénky.

Polykám výhledy na horizont
když se dívám do zdi
a sleduju, jak z ní lezou rybénky
v řadě, jedna za druhou
jako když padá voda z okapu
po silným listopadovým dešti
co v našich vzpomínkách voní rzí a chladem
polykám všechno, i stud
který pořád cítím, když
spolu zase nemluvíme
a je trapný ticho
a výmluvný pohledy
stydím se v tu chvíli za lidskost
za to, že tě mám pořád
i po letech
tak nějak ráda
i když platonicky a s pohřebáčkem
ale i to je společensky nepřípustný
máme soupeřit o to
komu z nás na tom druhým v konečným důsledku
nezáleželo víc
a tak polykám stud v tom trapným tichu
stydná tím, že
se poddávám týhle hře na netečnost
když to vůbec není můj styl
a tichá studem.

Je večer obšitej bílou třásní
jako babiččin stůl na Vánoce
a z díry ve zdi lezou rybénky
z díry ve zdi lezou
všechny ty lži z hrdosti
který jsem kdy řekla světu
z díry ve zdi lezou moje momenty studu
jako třeba teď
stýská se mi
po tolika lidech a věcech
ale trvající láska je stále společensky nepřípustná
trvající láska znamená slabost
a asi je to jen pieta a ten týpek za to stejně nestál
trvající láska musí být romantická
jinak se nebude dobře prodávat
a co se neprodá, je přelud
trvající láska musí být
známka chorý mysli a obsese
jinak je to přelud
trvající láska k něžnosti člověka
který hlídal jako pes u nohou
dokud horečka neopadla
je závislost a přelud

a tak si jen na malou chvíli
společensky nepřípustný slabosti pobrečím
a polknu.

Publikoval(a): Poutníček, 23.7.2017