Anotace: ........... netřeba nic dodávat.

V červánkové bouři stud se zalyká,
mizí v příboji dlouhých a silných vln,
žár tělo polyká,
v záhybech horkých dun.

Vyprahlá poušť tu není,
může pít z pořád plné studny,
když Paní slunce na něm sedí,
i bílé lilie zrudly.

Tvrdě a jemně,
spoután slunečními paprsky
a stále ve mně,
nejsou na uzdě naše poklesky.

Publikoval(a): Rose-H, 31.7.2017