Anotace: Jedna z horka...

Letní porce horka a strachu
z podzimních dnů,
z mlh, tříd a kanceláří.

Na podzim je poslední nadějí
světlo babích dní, odcházející léto.
I Ty mi přinášíš
(vlasy dávno bílé
a dlouhé chvíle před usnutím),
úlevu v horkých dnech
předzvěstí sněhových závojů.

Jako ty poslední, nesmělé letní dny
jsi moje měkké denní světlo
a večerní šumění splavu v uších.
Kam dávno vyhasly červencové ohně,
tam pošlem chvění zesláblých vášní.

Pořád Tě vidím před sebou,
a mlčky volám tep Tvého srdce.
Snad odcházíš, štiplavým dýmem
prosincových dnů a ještě se ohlížíš.
Snad ještě pár posledních dní,
než závěje zahřejí
zas jiné.

Publikoval(a): Mari13, 1.8.2017