Anotace: Příroda, noc a láska.....

Ptactvo už utichlo,
cvrčci vystřídali chór,
měsíc se dostal nad obzor,
bohémství mě postihlo.

Ze svíček vosk stéká,
rty rudé jak malina
a lákavá z jeho úst ozvěna,
když mi hříšná slůvka šeptá.

Je slyšet ševel z lipových lístků,
přes otevřené okno,
snění se mé duše dotklo
a on je na blízku.

Soumrakem se blyští kapky rosy,
mlha do trávy padá,
tahle noc je pořád žhavá,
našlapujeme bosi.

V noční kráse ležím, není tichá,
jak by se někomu mohlo zdát,
tolik hudby, tónů, zvuků vydává častokrát,
je kosmicky jiná.


Splynutá s přírodou,
tou mocnou čarodějkou,
a parfémy z květů oblouzněnou,
krásou niternou.

Čas bublajících potoků,
a rozvernosti v loukách,
v nebeských černých hloubkách,
rozhovor starých topolů.

Žiji teď a tady,
proč utíkat,
když mohu svou lásku milovat,
bez lží a zrady.

Publikoval(a): Rose-H, 2.8.2017