Anotace: ...

Jsi jako příběh odnikud
a na nohách nosíš tkaničky
toulajících se poutníků

míjíš mě v koncích a počátcích
když den po dni kolem zapomenutých
návěstí, sbírám utržené knoflíky
a mince - ty časem narezlé, pro štěstí

říkáš že bereš všechno nebo nic
a teď tu stojíš na mém prahu

a stále si myslíš že ti dám jeden
z mých pod starou jabloní
zakopaných pětníků....

co necháš stejně jako mě
podlehnout příběhům odnikud...

Publikoval(a): Desiré, 6.8.2017