Anotace: S Vkodlakem, fantazií a nocí.....

Prý svíčky, prý romantika,
chtěla by dravého vlkodlaka.
Tesáky dlouhé, krví zbrocené,
oči nelidské touhou posedlé.

Dech horoucí z pekla,
jen před nim svatozář stekla.
Přítmí a vzruchy nestoudné,
zůstali jen hráči této fantasy pokoutné.

Půlnoc se přehoupla, k ránu je daleko,
do noci mě cosi odvleklo.
Choutky má zvrácené, čpí z nich síra,
tady nepomůže žádná víra.

Motám se v přeludech, chci ještě více,
než dohoří poslední svíce.
Oddána jeho bytí,
uvězněna za hudby sexem nasáklého vytí.

Dává mi vypít rozkoš z poháru mládí,
jen luna a on mě bezostyšně svádí.
Jsem jeho, utápím se v příbojích,
ve vlnách večerních.

Srdce silně bijí, jak kostelní zvony,
Ďábel už si leští své rohy.
Pronikání pomalé a rychlé,
mravenčení po těle chlípné.

Dovnitř ven, zasouvá svůj úd,
je to neukojitelný pud.
Jablko z ráje nakously rty,
sladká hříšnost zbarvila peřiny.

Pulzuje ve mně, hora se otvírá,
vrchol mé intimity mě požírá.
Hoduje, jak na hostině barbarů,
zářím oslnivěji než truhlice pokladů.

Mount Everest nebo Sněžka,
je ze mne lásky kněžka.

Publikoval(a): Rose-H, 9.8.2017