Míro, děkuji i Tobě.. za doplňující slova; ovanem se omanem a pak všecko zastanem,)

12.8.2017 11:34 | Lipová

Protože to v sobě máme. A taky je to proto, že to v sobě chceme mít. Od těch, co nás utvářeli, neopustili a dali nám sebe.
Pro nás.
Tvé šumění se mého srdce dotýká...a opět s radostí vlaju.
ST

11.8.2017 23:45 | gogol

Dědo, děkuji za podporu, směju se tu že jo!a cením si...
Mari, po 7týdnech rýpání jsem zas nahrábla slunko- je to furt dokola: čistit,opouštět a žít ženu už více- ach to byla dovolená s hlavou víš kde,)

11.8.2017 9:00 | Lipová

To je krásný, to bych chtěla umět, takhle se usebrat!

11.8.2017 8:51 | Mari13

Už Tě vidím rozchechtanou svým životem. Líbí se mi. ST.

10.8.2017 22:49 | děda včela

Holky,) já děkuju vám.. prý si přebíráme, jedeme krom krás i staroby z rodu a přitom máme (neb jinak by se zrovna nám nedělo) sílu to opustit a jít ke svému vyjádření, cítění se,tvorbě...tolik krás do čistého může vcházet...tak ať se nám daří p.s. jo vylézám z krabice spíš až když jsem zas nad hladinou nebékám a zdá se mi že žiju

10.8.2017 22:16 | Lipová

Bláži, já už před očima vidím tu rozesmátou holku.
Líbí se mi jak jsi tu báseň napsala, ona se tváří tak nenápadně, ale zároveň z vyzařuje ohromná vnitřní síla.
Nevím, jak to líp vyjádřit.:-)

10.8.2017 20:59 | Desiré

Děkuji za tvůj optimismus, zkusím se jej trochu nadechnout...

10.8.2017 20:01 | Klarineb