Anotace: ani nevím, proč jsem to napsal v 1 i 2 osobě zároveň. Asi vítr ...

snad mohla roztrhat šeď tvé duše
na červánky a procitnutí
mohla dát bílou barvu lnu
tím, že jsi jaká jsi

možná jen tou, tou pravou
ale v jarní minulosti je podzimní pravda
stejně se v květnu žádná nevdá
a v listopadu kytky vadnou

pevně doufáš, že už zas tu největší bolest
jako další úplněk nezaspím

v hebkých prstech rozjivenou tužku
a před sebou papír, co nepokreslíš

jenže zítra se vzduch zatetelí jinak
natruc jakémukoliv bázlivění
nebude nic, jak mohlo být
proto zůstáváš jen se svým sněním

Publikoval(a): Marcone, 12.8.2017