Vynášení Morany
Vynášení Morany
Najdou ji pod srázem
pod starým javorem
tichounce spát
Čelenka z petrklíčů
na šíji ostnatý drát
černá zem vpíjí krev anděla
co z nebe spad
Kdo ví?
Kdo k štěstí napoví?
Kdo je hoden soudit jiné
v bolesti své pomíjivé?
Děti ji vystrojily
v bílé šaty, v bílou tvář
osud její tím naplnily
Ptám se:
Kdo je světec, kdo je pouhý lhář?
Na květnou neděli
v bezčasém poledni
vynesli Moranu
na světlo dní
Vlasy její plavé
zakryly hrůzy líc
dvě oči vyklované
vyšly smrti vstříc
Po těle přeběhl mrazivý chlad
věz, že zatěžko je člověku
anděla vidět umírat...
Publikoval(a):
Oliver Ouvín, 19.8.2017