Anotace: Už zase prší...

Po výhni rozpálených dní prší
kapky zkapalněných duší
k zemi se pozvolna snáší

cítím jejich horký dech
syčící na žhnoucích kamenech
nebe se změnilo na vlnitý plech

tvé oči už dávno nekvetou
nechci být pustou planetou
nebo vyhaslou kometou

co bloudí krajkovím mlhovin
na Zemi vrhajíc temný stín
s nádechem smutku popelavým

z klenby mraků už zase prší
víno bezmoci naplněné v číších
jen cinkot skleniček to ticho ruší...

Publikoval(a): Klarineb, 20.8.2017