Anotace: Dovolím si lehce objasnit, báseň je o blízkých přátelích a není příliš pozitivní. :-)

Jako ztracené dítě vzdaluji se od rodiny
Pro svoji nedůslednost laxní mohu za to však sám
Mé oblíbené housle mizí v dáli též
A křik mých očí neslyší ani hluchý
Les temnější než noční moře v hlubinách
kde jediný svit tvoří číhajíci smrt jako návnadu
Radím se s postavou která jen stojí a mlčí a civí
Však jen se pohni na náznak pochopení
Stojí
Proč když máš mou důvěru
Mlčí
Záře ve tvých očích není jako v mých mrkni
Civí
Nechávám sochu sochou pokračuji hřbitovem
Familia #2 je základ úspěchu to vím
Jak je možné že sám jsem si to pohnojil
Nemusel bych chodit tam a zpět
Zpět a tam
Jsem zaprodán zamotán do sítě pavoučí
Díky sobě

Publikoval(a): MV1, 21.8.2017