Ale zítra už si nevspomene....
Ale zítra už si nevspomene....
Zas všednost křídla roztáhne
svědomí myšlenky utkává
to když slunce zapadne...
stín se s ránem potkává.
Že se zázrak asi nekoná
věta zlo přehluší
potichu stoná
něžnost nic netuší.
Když kvítek s rosy padá
vteřina se nadechne
má chvile tolik ráda
ale zítra už si nevspomene.
Publikoval(a):
radek oslov, 29.8.2017