Anotace: ...

Sedím na přehradě na břehu
plachetnice jako vlající kapesníky
táhnou se k obzoru jako kopečky sněhu
a mizí v dáli s převozníky

ze stromů ořechy padají
šaty pro Popelky nevydají
loučím se - léto, díky!
Stromy už se z listí svlékají

v barvách pestrých vlají
až tajím dech...
Holá pole a špičky střech
nechávám za zády

jako tvé smutky
v plamenech
ohnivé parády
jen ty, já a poslední vzdech

suchá tráva v bezdeší
tvou naději jak vítr konejší
píšu tvé jméno po zdech
nádech, výdech, a života povzdech...

Publikoval(a): Klarineb, 30.8.2017