Anotace: Mnoho se ztrácí a už nikdy se neobjeví, pokud to člověk ve svém životě neobjeví.

Sova odlétá,
na křídlech svých
moudrost odnáší.
Víra umírá,
jen bytí zůstává,
prosté, samotné.

Slova se nepotřebně rozpouští
v tichu.
Které pokrývá
ústa mlčící.
Jenž zarostla suchou trávou.
Už není nic potřeba
dokonalost sama
ukryla touhu tak svůdnou.

Slova vznesla se
na křídlech sovích
a dávají z bohem chaosu.
Lidskému toulání,
nekonečnému hledání
toho co v sobě dávno mají.

Však nepoznané
dál v hlubinách duše temné
klidně spí.

Publikoval(a): Hermin, 4.9.2017