heee...no však, vidím, že to sem sázíž dál.....muheee

13.9.2017 0:25 | gogol

gogol: mám pocit, že ty meče občas dopadly.. ale krk ještě neuťaly :)

12.9.2017 15:19 | Amelie M.

...no a takže nezvládal tíhu toho, co jsi si nosila v sobě domů?
Kdy padají meče?

jinak báseň ST...i za jistou blízkost ve svém přesahu (i v osobní rovině)...

11.9.2017 23:44 | gogol

Lipová: no, jsem stále ve stejné sféře (a zůstat zde chci), ale už se nevěnuji přímé péči, tak je to o něco snazší (lidsky)

11.9.2017 18:05 | Amelie M.

to fakt asi udolá...dobře žeś jinde

11.9.2017 17:04 | Lipová

klarineb: tahle báseň (nebo spíš zoufalý výkřik) vznikla spontánně v době, kdy jsem pracovala v přímé péči s těžce postiženými.. ani nejsilnější osobnost nedokáže být uvnitř plně odosobněná od toho, co se mu často v tomto prostředí odvíjí před očima.. teď už jsem o dost dál.. pracovně i osobnostně :) ale na období přímé péče vzpomínám ráda jako na obrovskou školu života..

11.9.2017 16:02 | Amelie M.

Tak přemýšlím, jakou máš vlastně profesi... ??

11.9.2017 13:11 | Klarineb