Anotace: Co cítím, když mě navštíví deprese.

Neslyšené bojácné hlasy,
vítr cuchá mi učesané vlasy,

pláč tichý, smutný, zoufalý,
den deštivý, tmavý a tak ospalý,

tenhle pocit znám mi je, říkám mu deprese,
smích mi s sebou neznámo kam pokaždé odnese,

z mého strachu rodí se tyhle smutné dny,
ztrácí se mi i všechny veselé sny,

nechci tohle cítít, cítít se nešťastná,
smutná, zoufalá, beznadějná,

cítit to prázdno ve svém nitru,
nikdy neukončit tuhle životní bitvu,

že se mi do konců mých dnů tento pocit bude vracet,
štěstěna na mé pouti se ode mě bude odvracet,

nevidím tu krásu ani ve svítání,
ani ten půvab a šarm ve stmívání,

necítím v sobě smysl ani špetku doufání,
ta beznaděj mě k šílenství dohání,

a že už mi ani láska nepomáhá z toho ven,
pod nohama se mi ztrácí i pevná zem,

pusto, prázdno a ta černá tma co se ve mě rozpíná,
život můj smyslný nadobro zhasíná,

jako bych ztrácela sebe samu,
jako bych si pod nohama kopala na hřbitově jámu,

jako se zbaběle vzdát života,
jako čekat v koutě na smrt až přijde potopa,

v tuhle chvíly není o co stát,
není nic co by mi dalo chuť se znovu smát,

není vidno ani lepších zítřků,
není důvod slavnostních přípitků,

tohle je doba niterní prázdnoty,
doba která přináší jen samé bankroty,

doba deprese, se kterou nikdy nepočítám,
v tuhle chvíli naději a chuť bojovat razantně odmítám,


přišla odněkud a kdy odejde nikdo neví,
vždy se tak nečekaně, nezvaně u mě zjeví,

pořád se vrací,
a já se v jejích útrobách ztrácím,

pokaždé si sebou ze mě něco odnese,
ta co se ke mě stále vrací, ta moje deprese!!

Publikoval(a): Brazzillka, 21.9.2017