Anotace: :-)

Když prsty kloužeš po spoušti
a v konečcích máš cit a něhu,
rozum mě zvolna opouští
a roztávám jak zbytky sněhu.

Hledáčkem sjíždíš po mém těle
a já z toho mám v klíně tlaky,
jsem tebou pohlcená cele
a chci, abys mě spouštěl taky...

Když fotíš mě svým objektivem,
smysly mám napjaté jak struny,
měním se rychle pod tvým vlivem
jak vlkodlak při světle luny.

Pak začínám tě vidět jinak,
poněkud dvojmo, rozmazaně -
teď nefotíš mě, fotíš lvici,
co škrábne do zad drápem saně.

Chci vystavit se světel lesku,
chci oddávat se focení,
a nastavovat křivky blesku
co zákoutí má ocení.

Své vnady nastavím tvým očím,
snad dočista tě oslním,
do náruče ti hbitě skočím
a vášní si tě rozvlním.

Publikoval(a): Henriette, 24.9.2017