Moc hezká,opravdu.

14.2.2018 18:20 | Lindos

:-) Děkuji...

3.10.2017 18:49 | Lipová

Hrrrr na ně, na vlky!! A alou do tmy! :-)

2.10.2017 18:34 | Gaia.

jo, tma v nás... a ten vztek někdy... Krásná!

1.10.2017 10:39 | Mari13

jo jo, ti vlci, kteří nás občas mají tendenci rozervat.. :)) tma je super, ale bez vidiny světla, které jí předchází a nastupuje po ní, by tak přitažlivá asi nebyla.. pěkné

30.9.2017 21:54 | Amelie M.

,)no jooo... a pokud nabytou přítomnost umíš sdílet se ženou-blahopřeji, pak to dohromady dává smysl;díky za rozšíření obzorů

28.9.2017 9:53 | Lipová

trénuj:-)...si buď jistá, že ji budu sdílet:-))

27.9.2017 23:21 | gogol

Josefe,neb se své složitosti směju...děkuji za pěkná slova.
Míro, tys mi dal-než já trochu pojala co po mě chceš,)-mám doby kdy ,,umím",cítím(se) prožívám-a zas se ztrácím...no jo, když vy muži máte záměr a jdete a my ženy chcem sdílet(=dělit /se) a pak v tom nějak mizíme- ale jistě Jsoucno dá a vede nás k nalézání sebe.Budu Tvou přítomnost trénovat..šmarjá to je výzva pro mé vlání; a ano bez polarit není vývoj, děkuji-i za čtení Ti
Martine vepři, dík že nejsme už tolik ve při a slova
Klárko i Tobě a Šári děkuji za hezký komentář a blížespolečnost,) i ostatním za zastavení

27.9.2017 20:50 | Lipová

Mně se to moc líbí Lipko. Jednak vidím v některých pasážích určitou nadsázku (úsměvnou) a jinde zase něco mnohem hlubšího. A když k tomu přihodíš ještě vlky a to, že všichni v sobě máme nejen světlo, ale i tmu...žeru ti to i s navijákem.

26.9.2017 20:44 | Desiré

Dekuji, dobře jsem si početla...

26.9.2017 12:00 | Klarineb

já bych moc nedoporučoval ťapat po čtyřech těsně přede mnou,bo já vepř...muhééé!

ne ne dědo,to Lipovic neustále inspiruje mě...
báseň je krásná,i zrýmovaná,bylo třeba nahlédnout-zvědomit a přijmout...a pak se nám teprve může otevřít nová brána k tvůrci...

25.9.2017 22:39 | Martin Havlíček

Srandovní?...možná když si tě představím, jak po čtyřech dokola ťapeš:-)...(to je spíš roztomilý).
Však máš toho ve svém díle trochu víc. Možná to co napíšu, bude znít divně, ale...kolik máš ráno času, když si čistíš zuby? Stojíš před zrcadlem a máš minimálně tři minuty, aby jsi věděla, jaký člověk chceš dnes být? Díváš se sama sobě do očí a pocity proudí skzs všechno, co jsi kdy prožila do toho zrcadla. Co myslíš, že se ti vrátí?
Nechám tu otázku...tedy pokud to nevadí...pro tebe (nebo kohokoliv jiného) otevřenou.
A chceš tam najít co chceš vidět, nebo pouze to, co vidíš?
Ty vlci se v nás musí rvát...jinak pozbýváme životní prostor, který se potom stává těsný emocím.

Dal jsem ST, však stupnice zde je příliš nízká...a moc rád tě čtu!

25.9.2017 21:33 | gogol

Začínám tušit, že tě Martin nakazil tím filosofováním. Asi jsi to špatně zařadila - srandovní?, dle mne spíše vážné k zamyšlení. Líbí se mi. ST.

25.9.2017 19:31 | děda včela