Někdy jenom v zálezu sebe/ vše zas nalezu
Někdy jenom v zálezu sebe/ vše zas nalezu
.
Šla jsem cestou stáda;
někdy možná ráda
dnes
baví mě klid poutníka.
Koruna svítí na hlavě
však cestu vidím mlhavě
sebe sama nesu
bez šepotu i
hlesu...
Žezlo dlaň mou posílí
na obzor dojdu po chvíli
dál
v devatery hory
kde spojují se póly.
Až dostanu se na konec?
Jsou tam zas lidé- jako já
každý své ušel ,,jak to dal"...
Postavím se mezi svoje druhy.
.
Publikoval(a):
Lipová, 7.10.2017