Anotace: ...

Hraná skromnost na všechny strany
se v bouři rozplyne
a jsoucí zakouší bytí ve své šedi.
V závoji z mokrých řas
a s kroky z mořských odlivů,
vnímaje těch světa prohnilých krás,
do očí řinou se slzy pokorného údivu.

Údivu, jak nicotní jsme vůči světu,
jak obrovská a dalekosáhlá ta síla jest,
která nás pažemi Sirén vábí a objímá.
Tak krátký je čas,
žijeme snad život v letu?
Zpoutáni okovy svobody,
třeba je zvolit si
život či snad pekel plameny.
Tu volbu musí podstoupit
i divák nestranný…

Publikoval(a): Michelle.Morrigan, 16.10.2017